Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu živého plotu je jaro nebo podzim. Pokud budeme sazenice kupovat v zahradnictví nebo v supermarketu, musíme si nejprve ujasnit několik věcí.

Jednak jak moc spěcháme na růst živého plotu, a jednak zda chceme mít stálezelený plot, případně kvetoucí, nebo nám nebude vadit jeho podzimní opadání. Při výběru hrají roli rovněž půdní a klimatické podmínky. V úvahu je třeba vzít i architekturu domu, styl zahrady a jejího okolí. Ve velkých zahradách lze použít volně rostoucí rostliny, naopak na menší plochy se hodí tvarované živé ploty.

Stálezelené ploty

Mezi stálezelené rostliny, které se používají na živé ploty patří túje, cypřišek a jalovec. Túje vyžadují kvalitní vlhkou půdu a slunce. Je potřeba je včas zastřihovat, jelikož mohou vyrůst do nezvladatelných výšek. Cypřišek obvykle roste do kužele a proto je třeba jej sázet blíže k sobě. Podobně spíš do špičky než do výšky roste i jalovec.

 

Listnaté ploty

Nejpoužívanějším je habr, který se dobře tvaruje. Nenáročný na půdu i pěstování je skalník, dřišťál, hloh, mochna dřevitá a především oblíbený ptačí zob.

Jak postupovat

Před sázením nejprve vykopeme příkop, půdu zkypříme a přihnojíme. Pokud máme rostliny v kontejnerech, opatrně je vyklepeme, odstřihneme suché a poničené části kořenů a pak je vložíme do příkopu tak, aby kořeny netrčely ven ze země. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinkami se řídí podle výšky dorůstání. U rostlin do 60 cm by mělo být 5 sazenic do 1 běžného metru, u rostlin nad 120 cm pak 3 sazenice a pokud dorůstá rostlina přes 4 m, pak stačí 2 sazenice do 1 běžného metru.

Nakonec zkontrolujeme, zda jsou všechny sazenice rovně, přihrneme zeminu a přišlápneme, aby kolem kořenů nezbyl vzduch. Pak vše důkladně zalijeme a přihrneme zbytek zeminy.

Rady na závěr

Aby živý plot splnil svůj účel, musí rostliny vyrůst do výšky nejméně 1,5 metru. Optimálním stanovištěm pro všechny druhy rostlin používaných do živých plotů je slunné místo až polostín s dostatkem vláhy.

Tím se zajistí, že rostliny budou košaté a zdravé. Velmi důležitý je přísun vláhy, neboť jak u stálezelených, tak u jehličnanů dochází i v zimě k výparu vody. Častým jevem zejména u tújí je rezavění jehličí, což je mylně přičítáno vymrzání kořenů. Ve skutečnosti se většinou jedná o usychání v důsledku nedostatku vody. Proto je třeba živý plot důkladně prolít ještě před příchodem mrazů a rovněž v zimě, pokud nemrzne.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here