Kdo chce mít podíl v určité firmě, je třeba, aby se stal společníkem. Jeho jméno následně figuruje v obchodním rejstříku a na řadě dokumentů. Ne vždy je to pro danou osobu cesta, kterou se chce vydávat. Proto existuje ještě druhá možnost. Je označována jako tichý společník. Co to znamená? A jak celý princip funguje? Podívejte se s námi na několik hlavních informací.
Na základě smlouvy
Když se chce někdo stát tichým společníkem, není nutné kvůli tomu realizovat nový zápis do obchodního rejstříku. Základem je smlouva, kterou uzavře konkrétní firma s osobou (nebo společností), která se chce tichým společníkem stát. Jde tedy o interní ujednání, které není veřejně dohledatelné.
Smluvní dokumentace nemusí být nijak komplikovaná. Její sepsání může vyjít na částku do 2 tisíc, což je mimo jiné i jeden z důvodů, proč lidé formu tichého společenství často volí. Jde o rychlou, levnou a jednoduchou variantu, jak být součástí firmy.
Tichý společník může mít mnoho práv
I když ve firmě veřejně nefiguruje, neznamená to, že nemůže do chodu firmy nijak zasahovat. Roli v daném směru hraje hlavně to, co obsahuje smlouva. U řady tichých společníků je zcela běžné, že:
- Nahlížejí do obchodních dokladů
- Nahlížejí do účetnictví firmy
- Účastní se rozhodovacích procesů
Samozřejmostí je právo na zisk
Stejně, jako má právo na podíl na zisku klasický společník firmy, má ho také tichý společník. Jeho výše se opět odvíjí od toho, kolik je sjednáno ve smlouvě. Aby měla všechny náležitosti, je vhodné při její tvorbě respektovat § 2747–2755 občanského zákoníku.
Nemusí ručit za dluhy
Toto je velké plus tichého společenství. Pokud není jméno tichého společníka uvedeno v názvu firmy, a pokud zůstává v anonymitě, nemusí ručit za případné dluhy, které vzniknou. Ty se mohou vztahovat jenom na společníky klasické, vepsané v zakládacích listinách a v obchodním rejstříku.
