Zasaďte pouze jednou a sklízejte roky. Zhruba tak by se dalo ve zkratce popsat 7 víceletých druhů zeleniny. Pojďme si jednotlivé druhy představit a říct si pár slov o nich.

Nehledejte oblíbené druhy

Většina druhů oblíbené zeleniny, jako jsou fazole, papriky, brambory nebo rajčata, jsou jednoleté. Oni dokončují svůj životní cyklus v jednom vegetačním období, takže je musíte sázet rok co rok. Existuje skutečně málo druhů vytrvalé zeleniny, ale přece jen se jich pár najde. Zde je sedm druhů zeleniny, které vám vydrží několik sezón.

Artyčok

Tato atraktivní rostlina vydrží být produktivní několik let. Jedlá jsou poupata, tedy artyčoky. Pokud je nesklidíte, rozvinou se v krásné fialové květy. Pěstujte artyčok na plném slunci a vlhké, dobře propustné půdě. Pro kvalitní růst je zálivka velmi důležitá. Rostlina přežije sucho, ale během tohoto období neroste.

Pěstovat artyčok můžete z kořene nebo ze semene. Každou rostlinku sázejte několik centimetrů od sebe a před výsadbou půdu důkladně pohnojte. Každý měsíc přidejte nové hnojivo bohaté na dusík. Na podzim dopřejte rostlince dobrou podestýlku v podobě tlusté vrstvy slámy.

První sklizeň vás čeká na jaře a druhá na konci podzimu. Artyčoky je lepší sklízet dříve, než později. Zamezíte tak dřevnatění jádra.

Chřest

Je odolná rostlina, která vám poroste na zahradě desítky let. Je také jednou z prvních rostlin, kterou můžete sklidit již na jaře. Nejvíce se mu daří na plném slunci a vlhké, dobře propustné půdě. Při výsadbě namixujte půdu tlustou vrstvou kompostu. Příprava půdy je pro správný a kvalitní růst chřestu velmi důležitá.

Do výsadby se nebojte přidat dostatek hnojiva v podobě fosfátů. Vyhýbejte se však hnojivu, která má vysoký obsah dusíku. Jednotlivé rostlinky sázejte od sebe zhruba na 5 cm do maximální hloubky 3-4 cm. Nová rostlinka vyraší ze země asi za šest týdnů. V ten moment přidejte další vrstvu hnojené půdy. Plevel vytrhávejte ručně, ať nepoškodíte kořeny chřestu.

Sklízet je možné každý den během teplého počasí a každý třetí den při chladném počasí. Po konci sezóny je dobré zbavit se pár starších rostlin a zasadit nové, které oživí půdu.

Topinambury

Jsou pěstovány stejně jako brambory, pro jejich podzemní hlízy. Můžete je jíst syrové nebo vařené. Nicméně, topinambury se štěpí na fruktózu namísto glukózy a tak jsou lepším řešením pro diabetiky, než brambory.

Zasaďte hlízy již na jaře, jakmile je půda dostatečně měkká, odvodněná a má přístup k plnému slunci. Hlízu umístěte zhruba 5 cm pod povrch a nechte mezi jednotlivými rostlinkami asi 10-12 cm místa. Plevel vytrhávejte ručně, ať nedojde k poškození kořenů. Během srpna vám vyroste rostlinka se žlutými květy. Hlízy v tu dobu budou dostatečně veliké, ale nevyzrálé. Počkejte si na první mráz a poté můžete sklízet. Při sklizni si dávejte pozor na povrch hlízy, který je velmi tenký. Některé hlízy nechte v zemi, ať máte dostatek plodů i na další sezónu.

Cibulovitá zelenina

Některé druhy cibule jsou schopné produkovat nové a nové plody, i když jsou sklizeny. Všechny cibule mají rády plné slunce, ale i částečný stín. Skvěle se pěstují na dobře odvodnění půdě, která je bohatá na organické látky. Na jaře je potřeba aplikovat hnojivo s vysokým obsahem fosforu a draslíku. Vyhněte se však vysokému obsahu dusíku. Cibuli je možné pěstovat ze semen, sazenic nebo předsádek. Není náročná na pěstování a konkrétní kroky je potřeba upravit podle druhu cibule. Při výběru správné cibule se poraďte s odborníkem.

Čekanka

Tato zelenina s výraznou chutí je vytrvalou rostlinkou, která vám vydrží dva roky. Tmavě červené listy s bílými žilami tvoří podobný tvar, jako zelí nebo římský salát. Pěstujte čekanku v dobře živené půdě, která je propustná a má přístup k plnému slunci. Zasejte semínka na jaře nebo na podzim a poté sklízejte na konci podzimu, kdy jsou plody pevné a mají nejsytější barvu. Kořeny nechte v zemi, ať se vám příští rok vyprodukuje další úroda. Nezralé plody čekanky jsou hořké. Pokud sklidíte plody příliš brzy, použijte olivový olej a sůl, které zmírní hořkou chuť.

Rebarbora

Je vytrvalá víceletá zelenina, která je oblíbená ne pro své plody, ale stonky. Má ráda plné slunce a vlhkou, dobře propustnou půdu. Rebarbora roste několik let a z toho důvodu potřebuje prostor, kde nebude rušena. Sadbu provádějte na jaře, kdy bude půda dostatečně měkká. Mezi jednotlivými sazeničkami nechte dostatek prostoru a na půdu naneste tlustou vrstvu kompostu.

Při růstu odřízněte všechny spodní části rostliny, jako jsou stonky nebo květy. Hnojte brzo na jaře. A po sklizni opět naneste vrstvu kompostu.

Rebarbora nejlépe chutná při sklizni během chladného počasí. První roky nechte rostlinku neobdělanou. Třetí rok sklízejte všechny stonky větší, než jeden palec a to po dobu osmi týdnů. Používejte pouze stonky. Listy obsahují látky, které jsou jedovaté.

Šťovík

Šťovík je vytrvalá bylina, která se používá do polévek, k dušenému masu, omáček a salátů. Je příbuzný rebarboře a listy obsahují menší množství kyseliny šťavelové, která není škodlivá. Listy jsou skvělým zdrojem vitamínu C. Šťovík chutná nejlépe na jaře. V teplejším počasí se stává hořkým. Krátce po sklizni vadne. Chcete-li pěstovat šťovík, zasaďte semínka přímo na zahradě v prostoru, kde je plné slunce.