Za dlouhých zimních večerů možná přemýšlíte, jak na jaře změníte svoji zahrádku. Kde třeba vytvoříte nové záhony, a jaké vybudujete cestičky či chodníky. Už teď si je můžete kreslit a přemýšlet nad materiálem, jenž na ně použijete. Avšak myslete u toho hlavně na to, aby cesty byly technicky zvládnutelné a nezapomeňte při tom na případný na sklon a nerovnost terénu, ne všude máme rovinu.
Zahradní cestička
To je taková klasika, prostě cestička v zahradě, kde máte hlavně záhony a pěstujeme zde zeleninu. Pak není potřeba vymýšlet nic složitého, cestičky budou většinou rovné. Důležité je, aby vycházely z centra – od branky, kůlny, altánu, podle toho, které místo je nejdůležitější. Z centra pak budujte co nejkratší cesty k záhonům. Šířka takové cestičky je 60 – 80 cm, abyste po ní projeli kolečkem.
Cestička na okrasné zahradě
Tady již použijte svoji fantazii, vytvářejte cestičky různých tvarů a vždy tak, aby vás přivedly na nejkrásnější místa vaší zahrádky a na odpočinkové plochy. Cesta by tak měla vést kolem skalky, jezírka, lavičky atd.. Vytvořenou cestou byste si neměli příliš zacházet, neboť časem by vás to nutilo ke zkratkám, a to je špatně. Cestičky zde mohou být širší, až 110 cm, aby se vedle sebe vešli dva lidé.
Jak ji zbudovat?
Cestu si vytyčte, prokopejte do země, zavezte sem štěrk a písek, a vše udusejte. Je důležité, aby podloží bylo pevné. Následně prolijte vodou, jednak si podloží víc sedne a vy zjistíte, kde vám případně stojí voda, a kde je nutné tak prostor upravit či udělat drenáž. Na písek pak položte vámi zvolený druh materiálu, ze kterého cestu chcete mít.
Jestliže zvolíte kámen, cihly nebo dlaždice, vzniknou vám mezi nimi spáry. Ty můžete vyplnit betonem nebo speciální hmotou. Osvědčený je písek. Aby jím neprorůstal plevel, je vhodné ještě, než kameny položíte, dát na místo vrstvu netkané textilie. Okraje cest u okrasné zahrady netvořte, jsou zbytečné, navíc by vám překážely při sekání.
Jaký materiál použít?
Písek – levná varianta, zároveň však hrozí prorůstání plevele a odplavení písku po prudkém dešti.
Kámen – nejčastější materiál, protože je spousta druhů od přírodního kamene až po dlažby či kostky. Používají se vápenec, opuka, žula, břidlice, čedič, porfyr, pískovce. Povrch byl měl být drsnější, aby cesta po dešti neklouzala.
Cihla – použijte vypálenou cihlu, tvoří krásnou červenou cestu.
Beton – aby to nebylo betonové peklo, kombinujte ho ve spojení s kamenem či dřevem.
Dřevo – chodníky ze dřeva vypadají nádherně, avšak jejich nedostatkem je menší trvanlivost, i přestože použijete tvrdé a naimpregnované dřevo. Pokud chcete kvalitní dřevěnou podlahu, použijte exotické dřevo.
